jaromír nohavica/jaromír nohavica
verzia pre tlač
[Ami] Spatřil jsem kometu oblohou letěla
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela
[Dmi] zmizela jako laň [G7] u lesa v remízku
[C] v očích mi zbylo jen [E7] pár žlutých penízků
Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
až příště přiletí, my už tu nebudem
my už tu nebudem, ach pýcho marnivá
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat
Refrén:
[Ami] O vodě, o trávě, [Dmi] o lese
[G7] o smrti, se kterou smířit [C] nejde se [E]
[Ami] o lásce, o zradě, [Dmi] o světě
[E] a o všech lidech, co kdy [E7] žili
na téhle [Ami] planetě
Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
hledal až nalezl, v hvězdářských triédrech
tajemství která teď, neseme na bedrech
Velká a odvěká tajemství přírody
že jenom z člověka člověk se narodí
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
krev našich nadějí vesmírem putuje
Medzihra
Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat
marnost mne vysvlékla celého donaha
Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá
my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá
Refrén2:
O vodě, o trávě, o lese
o smrti, se kterou smířit nejde se
o lásce, o zradě, o světě
bude to písnička o nás a kometě
verzia pre tlač
prejsť na - Nohavica Jaromír - Jarek